Užití
Bylina se v lidovém léčitelství využívá jak ve formě čaje (i ve směsi s dalšími bylinami), tak i např. k výplachu při očních zánětech. Velice účinné je užívání čaje z fenyklu při nadýmání a křečích v břiše (i u malých dětí).
Používá se k celkovému povzbuzení těla, při poruchách trávení, podporuje činnost střev, při chorobách dýchacích cest, při špatném vykašlávání - uvolňuje hleny, při nedostatku mateřského mléka - podporuje tvorbu mléka, uvolňuje křeče hladkého svalstva, využívá se v různých čajových směsích - obzvlášť pro děti, ve farmaceutickém průmyslu jako antiastmatikum a spasmolytikum, denní dávka by neměla přesáhnout 2 čajové lžičky drogy (ve větších dávkách je toxický), zevně se drive používala fenyklová voda k omývání očí při zánětech a ke kloktání.
Fenykl
Už staří Římané pěstovali fenykl obecný pro jeho aromatickou vůni, v dnešní době má tato rostlina také široké využití. Byl používán jako zeštíhlovací prostředek. Středověcí návštěvnici kostela žvýkávali jeho semena během kázání, aby utišili kručení v žaludku. Rozlišujeme dva hlavní druhy fenyklu - hořký a sladký, jejich chuť je dána zastoupením hořce či sladce chutnajících olejů, které už v nízkých dávkách např. usnadňují vykašlávání.
V oficinálních směsích se používá fenykl hořký. Expektorans, Sekretomotorikum, stomachikum, karminativum, mírné Spasmolytikum. Terpenické složky uvolňují křeče, výrazně zrychlují činnost řasinek na sliznici dýchacích cest a tím zvyšují vylučování hlenu a odkašlávání. Fenchon podporuje vylučování trávicích enzymů a urychluje pohyb střev. Flavonoidy působí mírně močopudně. U anetholu byl pozorován slabý účinek na vaječníky. Droga se používá ke zvýšení sekrece hlenu v dýchacích cestách, jako jejich antiseptikum, odkašlávací prostředek, proti křečím, k uvolnění střevních plynů, jako projímavý prostředek a při slabých zažívacích potížích. Silice vetřená do kůže se vstřebává a ničí zákožku svrabovou.
V lidovém léčitelství se používá ke zvýšení tvorby mateřského mléka a zevně (odvar) při chorobách očí. Fenykl byl velmi oblíbený už u starých Číňanů, Indů, Arabů, Egypťanů, Řeků i Římanů a to jako koření i léčivo. Název foeniculum pochází ze zdrobněného foenum = seno (pro pach a vzhled usušených listů) a nacházíme ho již u Plinia. Do střední Evropy fenykl přinesli benediktini v pozdním středověku. Často se uváděl v herbářích jako složka čajovin a jiných přípravků. Silice se s oblibou používala proti blechám a vším.
Složení
Hořký fenykl obsahuje silice (1,5 - 6%), anethol, methylchavikol. fenchon, furanokumariny, mastný olej, cukry.